Na Pankráci 322/26, 140 00, Praha
Menu
Na Pankráci 322/26, 140 00, Praha
Jednalo se o staršího pána, který si pravidelně půjčoval od nebankovek, a kvůli půjčce 1,3 milionu dokonce zastavil svůj dům v hodnotě 15 milionů. S manželkou měli společné měsíční příjmy zhruba 36 tisíc plus jim něco vydělával pronájem bytů v baráku Měsíční splátky ve výši 45 tisíc ale pro ně byly i tak neúnosné, a jelikož byli příliš rizikoví, pomoc od bank nepřicházela v úvahu.
Pán na mě prý narazil náhodou na internetu ve chvíli, kdy už situace začínala být kritická a schylovalo se k insolvenci jeho bytového domu. Když jsme si pak dali schůzku, bylo to pro mě těžké. Cítil jsem se hrozně, jelikož se zdálo, že ani já mu bohužel nezvládnu pomoci. Následně jsem to probíral s kolegy a společně jsme přeci jen přišli na řešení.
Pomoc od rodiny je vždy jednou z možných variant, a proto jsme zorganizovali společnou schůzku, kde pán musel své rodině přiznat barvu. Bylo ale třeba se na to dívat střízlivě, a tak jsem ani nedoporučoval, aby mu rodina dále půjčovala. Jedinou možností bylo odkoupení domu (za zvýhodněných podmínek), na což se jeho příbuzní nakonec složili, takže dům mohl zůstat v rodině a dluhy byly brzy splaceny.
Doteď spolupracuji nejen s pánem, ale i s několika jeho příbuznými a společně už řešíme hlavně investice. Myslím, že pro nás všechny to byla nesmírně cenná zkušenost.
Vzít si americkou hypotéku na 400 tisíc by normálně nemusel být vůbec problém. Pokud se to ale spojí s několika úvěry a ještě se k tomu přidá vyčerpaná kreditní karta, tak už to zavání pořádnou šlamastikou. Klient to všechno měl u jedné banky, takže by se dalo předpokládat, že mu to sloučí a závazky se uspořádají do nějaké rozumné roviny. To se ale právě vůbec nestalo.
Výše splátek dohromady činila zhruba 36tisíc a splaceno mělo být do 10 let. Celkový úrok byl nehorázný. Klient byl živnostník se solidními příjmy, ale v bance mu i tak neustále opakovali, že by na splácení neměl mít, a tudíž mu splátky odmítali sloučit.
Ani pro mě to ze začátku nebyl lehký případ. Nakonec se mi ale přeci jen podařilo domluvit sloučení jinde, a navíc jsem mu to nakombinoval s investicí. Z měsíční splátky 36tisíc, se tak stal jen zlomek – 8tisíc s prodlouženou dobou splácení na 30 let. Díky investici nám pak ještě dokonce doba splácení klesla na 15 let a z hraniční situace se tak rázem stal dlouhodobě udržitelný závazek, se kterým může klient v pohodě fungovat.
Jedná se o odstrašující příklad toho, co bychom našim klientům nikdy nedoporučili. Když s tím za mnou (nyní už moje) klientka přišla, bylo mi jasné, že jí to musel zařídit nějaký filuta, jelikož reálné pojištění vycházelo jen na 200 Kč měsíčně. Konkrétně se jednalo o smrt způsobenou úrazem s krytím na 1 milion Kč. Zbylých 800 Kč mělo být investováno, což se ale nikdy nestalo.
Investiční životko je jeden z nejhorších produktů vůbec. Poplatky pojišťovně zde totiž sežerou většinu obnosu a zbytek šel jako provize vypočítavému filutovi, který smlouvu zřizoval. Reálná investice zde byla doslova nulová a klientka z peněz už nikdy nic neviděla.
Přestože pojištění na smrt způsobenou úrazem zní možná rozumně, stastisticky se tato úmrtnost pohybuje okolo pouhých 3 %, takže pravděpodobnost využití je zde jen minimální. Proto když jsem se s klientkou, která na mě dostala doporučení od kamarádky, poprvé sešel a viděl, za co každý měsíc vyhazuje peníze z okna, hned jsem jí to přenastavil do kombinace, který pro ni dává smysl.
Za 800 Kč měsíčně jsme jí pojistili invaliditu, smrt a pracovní neschopnost s vysokým peněžním krytím, které je nastaveno adekvátně k jejím příjmům a možným rizikům. Klientka je nyní připravena na výpadek příjmů a rovněž i na eventuální léčebné náklady. Nemluvě o tom, že v případě úmrtí by byla její rodina zajištěna. A to vše za nižší cenu, než měla na původním “investičním” pojištění. Spolupracovat s poctivými odborníky se zkrátka vyplácí.
Když mě tato klientka kontaktovala, samotného mě šokovalo, jak se k ní banka zachovala. Matka samoživitelka, která už 5 let poctivě splácela hypotéku s dřívějším úrokovým standardem v podobě 3 %, dostala návrh na refinancování na 9 %, navíc bez možnosti dalšího jednání.
V bance byli neoblomní, přes veškerou snahu, neustoupili ani o píď. Klientka už byla zoufalá, jelikož bylo jasné, že splátky s takto vysokým úrokem si vzhledem k svým příjmům nemůže dovolit, a tak hledala další možnosti. V době, kdy už jí do podpisu zbývalo jen pár dní, oslovila i mě. Společně jsme si pak na to sedli a já hned začal pracovat na řešení.
Tlačil nás čas, takže bylo nutné jednat co nejrychleji. Situace na trhu tehdy nebyla dobrá, ale naštěstí se mi podařilo sjednat úrok na úrovni 5,69 % s fixací jen na 3 roky, abychom po uklidnění trhu mohli opět refinancovat. Zároveň jsme jí prodloužili dobu splácení, takže momentální úrokový nárůst na splátkách ani nezaznamenala. Ještě ten den jsme podepsali, a zdánlivě neřešitelný problém byl tak rázem elegantně vyřešen.
Zhruba před šesti lety za mnou klientka přišla s tím, že by chtěla komplexní životní pojištění, ale že nabídek je tolik, že se v tom nedokáže sama vyznat. To je pro nás v podstatě ideální případ, jelikož pomůžeme člověku, který má sám o sobě správný záměr.
V praxi to vypadá tak, že nejprve důkladně zanalyzujeme jeho příjmy, závazky a potřeby a následně připravíme nabídku. Tato klientka sáhla po mírně nadstandardní verzi, což se jí později vyplatilo.
Zvolila si pojištění na pracovní neschopnost, invaliditu a také na smrt, jelikož její rodina byla na jejích příjmech do značné míry závislá. Její mzda tehdy činila čtyřicet tisíc korun čistého a když ji po třech letech od uzavření pojistky náhle zasáhla mozková příhoda, bylo o ně postaráno. Přestože neschopenku dostala necelých šestadvacet tisíc, což byl vzhledem k jejím závazkům (hypotéka, leasing na auto atd.) velice nepříjemný zásah do rozpočtu. Nemluvě o výdajích za léčbu.
Nicméně díky správně nastavenému pojištění jí bylo pravidelně každý měsíc vypláceno patnáct tisíc jako kompenzace, tudíž byla celkově na svém a zároveň byla díky připojištění kompletně hrazena i celá léčba.
Po roce pak klientka byla dokonce nucena z práce odejít a vzít si trvalou invaliditu prvního stupně – její invalidní důchod činil něco málo přes osm tisíc měsíčně. Naštěstí i to měla klienta pojištěno, takže jí byly jednorázově vyplaceny dva milióny korun, které jsme pak společně dále investovali.
Zvolili jsme poměrně dynamickou strategii, a díky tomu jí je doteď pravidelně každý měsíc vypláceno dvacet tisíc korun. Tudíž klientka nyní pobírá osmadvacet tisíc měsíčně a k tomu dochází do fyzicky méně náročného zaměstnání (dříve se živila jako řidička z povolání), takže se ve finále její rodina ani nemusí finančně omezovat, a to vše jen díky správně zvolenému životku.